Příběh rodiny Albrechtových

Vlastislav Janík


Stanislav Albrecht se narodil 2. června 1908 v Praze - Michli jako nemanželský syn
Stanislava Huváka a Barbory Albrechtové. Vychodil pět tříd obecné školy, tři
třídy měšťanské a dvě třídy obchodní školy. Vojenskou službu nastoupil
v roce 1930 k 9. pěšímu pluku Karla Havlíčka Borovského v Mostě. Po
vojně pracoval jako obchodní příručí. Od 25. března 1939 vlastnil vůdčí list na
nákladní automobil značky Chevrolet. V červnu 1941 hledal nové zaměstnání.
Našel jej v Janečkově továrně na Pankráci, kde nastoupil jako frézař
kovodělník.

Albrecht byl římskokatolického vyznání. Po vzniku Československa se však přihlásil
k nově založené Československé církvi. Byl nadšený sportovec. Hrával fotbal,
plaval, jezdil na tramp - byl členem osady Ascalona, která měla svoji osadu na
říčce Kocábě u Štěchovic.

            Stanislav Albrecht byl mužem s kaštanovými vlasy,
šedýma očima, souměrnými ústy a kulatou bradou, postavy 175 cm vysoké. Oženil
s Františkou Zeithamlovou, narozenou 4. září 1912 v Praze. Františka
byla dělnicí v Janečkově továrně. Manželé bydleli od 12. července 1933 v domě
čp. 287 v Brožíkově ulici v Praze Michli. Předchozí bydliště
Stanislava Albrechta bylo na Palackého třídě čp. 1006 v Michli.

            Společné zaměstnání Stanislava Albrechta sblížilo a
Oldřichem Frolíkem. Oldřich Frolík se pro svůj vyhraněný protiněmecký postoj
záhy stal členem radikální sokolské organizace Říjen. Organizace Říjen vznikla
záhy po represivních opatřeních Němců proti sokolskému odboji. Proto když na
konci prosince 1941 přicházejí do Prahy parašutisté z výsadku ANTHROPOID
jsou uvítáni členy Října jako vymodlený dárek a je o ně odbojáři obětavě pečováno.
Tento okruh bylo potřeba neustále rozšiřovat. Pravděpodobně tehdy oslovil
Frolík Albrechta, zda by se do řetězce podporovatelů nechtěl připojit.
Albrechtovo vlastenectví dané již jeho příklonem k Československé církvi,
dobrodružná a romantická povaha daná trampingem a smyslem pro spravedlnost a
fér hru uplatňovanou ve sportu, nemohly dát Frolíkovi jinou než kladnou odpověď.
Tím se zapojil do dlouhé řady podporovatelů. Jeho nejbližšími příteli
z odboje se stali již zmíněný Oldřich Frolík a Otakar Šrámek, oba
zaměstnanci Janečkovy továrny. Dalším spolupracovníkem se stal Jaroslav
Pechman, člen Října, bydlící v domě v Hanusově ulici 1023/9, který leží
v sousední ulici.

Na přelomu srpna a září 1942 úředníci gestapa došli k poznání, že "pachatelé
neb jejich pomocníci bydleli v Praze Pankrác, poblíže Janečkovy továrny.
Vyšetřováním pobytu na Pankráci přišlo se na jméno Frolík." Frolíka se snažili
úředníci gestapa zatknout 15. září. Při tomto zatýkání se Frolíkovi podařilo
uniknout a při přestřelce smrtelně zranit úředníka gestapa a druhého těžce
zranit. Frolík se po útěku ukryl u Otakara Šrámka. Po stopě nejbližších Frolíkových
známých se vydali i kriminalisté české protektorátní policie. Bylo to pod
pohrůžkou, že bude zastřeleno 30 Frolíkových příbuzných a 500 protektorátních
občanů bude odsunuto do koncentračních táborů. Tlak vedl k úspěchu. Protektorátní
policii se podařilo vypátrat Šrámka. Pod nátlakem pak prozradil, kde se Frolík
skrývá. Úředníci gestapa však nechtěli riskovat další nepodařené zatýkání.
Proto donutili Šrámka napsat dopis, který měl Frolíka vylákat do přistaveného
nákladního vozu před krejčovství Františka Silovského, kde se Frolík ukrýval.
23. září byla past připravena. 8 mužů muselo být nasazeno, aby byl Oldřich
Frolík přemožen. Tímto zatčením byla spuštěna další vlna zatýkání. Tento den byl
společně se svojí manželkou Františkou dán v 17 hodin do vazby i Stanislav
Albrecht. Výslechy Albrechta vedl kriminální komisař Heinz Jantur
z referátu IIG, které mělo v referátu agendu neoprávněného držení
zbraní a třaskavin včetně přečinů podle zákona o tzv. záludných útocích na
stát.

            Po věznění na Pankráci byli manželé odesláni do vazební
věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín. K soudu s manželi
Albrechtovými došlo až 8. ledna 1943, kdy byli stanným soudem v Praze
v nepřítomnosti odsouzeni k trestu smrti. Následně 15. ledna byli
odesláni s transportem čítajícím 31 osob do koncentračního tábora
Mauthausen. Zde byli umístěni v celách tzv. bunkru, kde čekali na vykonání
popravy. Ta proběhla 26. ledna 1943. Tehdy bylo v 16:15 zavražděno 15 žen
v plynové komoře. Muži v počtu 16 byli zavražděni
v odstřelovacím koutu ranou do týla. Stanislav Albrecht v 16:29.