Loudovi
Příběh rodiny Loudových
Vlastislav Janík
Karel Louda se narodil 3. 5. 1904 v Plzni René Loudovi a Marie Loudové. Vyznáním byl českobratrského. Povoláním byl kostelníkem. 17. 7. 1938 se oženil s Marií Loudovou, rozenou Ornestovou, narozenou 30. 10. 1915 v Českých Budějovicích, Václavovi a Františce Ornestové. Oddání byli farářem Václavem Čiklem v chrámu Cyrila a Metoděje. V manželství se Marie starala o domácnost. Vyznáním byla pravoslavného. Díky pravoslavnému zázemí, které vycházelo z manželčiny strany, se Karel Louda stal druhým kostelníkem v chrámu Cyrila Metoděje společně se svým tchánem Václavem Ornestem, ač byl českobratrského vyznání. Rodina obývala chrámový služební byt Resslově ulici č. 9.
Jan Sonnevend jako předseda představenstva laické rady starších chrámu sv. Cyrila a Metoděje, svému známému z Masarykovy ligy proti tuberkulóze Petru Fafkovi nejdříve nabídnul možnost, že by se v kryptě kostela dalo dlouhodobě ukrývat větší množství zbraní. Na tento příslib si Fafek vzpomněl hned po atentátu, kdy bylo velmi složité parašutisty ubytovávat v soukromých bytech, jestli by bylo možné v kryptě ukrýt i hledané parašutisty. Sonnevend tedy promluvil o této záležitosti s farářem Václavem Čiklem. Když tento souhlasil, připadli praktické záležitosti s ukrýváním parašutistů na kaplana chrámu Vladimíra Petřka. Své role se zhostil s velkou zodpovědností. Navázal kontakt s Janem Zelenkou Hajským, Marií Moravcovou a manžely Fafkovými. Prvním parašutistou, který do chrámu přišel, byl rtn. Jaroslav Švarc, pak následoval rtm. Jan Kubiš, ppor. Josef Valčík, čet. asp. Josef Bublík, čet. Jan Hrubý, npor. Adolf Opálka a nakonec rtm. Josef Gabčík. Hned po příchodu parašutistů si nechal zavolat Karla Loudu a jeho švagra Václava Ornesta. Při svitu svící před oltářem a s odvoláním na bibli museli Petřkovi, oděnému v kněžském rouchu odpřisáhnout: „že tu není vchod do hrobu. K tomu vám dopomáhej Bůh.“
Podmínky života v kryptě i v samotném kostele nebyly jistě nijak příjemné. Chlad, vlhkost, stísněné prostory jistě nepřidávaly parašutistům na jejich optimismu. Přesto dokázali v tomto prostředí vydržet dlouhých 22 dní. K jejich vypátrání nevedla žádná stopa. I členové podpůrné sítě vzdorovali tlaku, kterým na ně okupační správa ze všech stran působila. Jediný kdo tomu tlaku podlehl, byl Karel Čurda ze skupiny OUT DISTANCE, který se sám dobrovolně přihlásil na řídicí úřadovně pražského gestapa v Bredovské ulici. Díky, že prozradil své přechovavatele, se Němci dozvěděli, kde se parašutisté ukrývají.
V nočních hodinách ze 17. na 18. 6. Němci připravují plán útoku. Podílí se na něm i Ing. Kurt Friedrich Oberhauser, vrchní kriminální tajemník a šéf referátu IIB, později IV – 4a, který měl v referátu církve, sekty, Židy a zednáře. Studuje hlavně plány podzemí kostela, jestli není z chrámu nějaká možnost úniku. Přemýšlí i o tom jak zatknout tamější duchovní.
Ve 4 hodiny a 15 minut se u zadního vchodu do chrámu rozezvučí zvonek. Po delším vyzvánění Václav Louda otevírá dveře. Do chodby vtrhne Oskar Fleischer a Louda je sražen k zemi spoután a zatčen. Úředníci gestapa pomalu vchází do chrámu. Za nimi Keisewetter z auta přivádí zatčeného kaplana Petřka a faráře Čikla. Rozpoutá se bitva o kůr a později o kryptu. Po boji trvajícím až do jedenácté hodiny jsou těla mrtvých parašutistů vynášena v kobercích na roh Resslovy a Václavské ulice. Bohužel tím zatýkání a msta Němců není dosud naplněna.
Manželka kostelníka Loudy Marie je zatčena 22.6. Tento den byla zatčena i manželka švagra Václava Františka včetně jejich dcery Miluše. Zatčena je i manželka Jana Sonnevenda Marie. Výslechy Marie Loudové vede již zmíněný Ing. Kurt Friedrich Oberhauser, kterého již v roce 1934 Heydrich nasměroval, aby se zabýval církevními záležitostmi v Říši. Byl proslulý tím, že zadržené tělesně týral, včetně zatčeného biskupa Gorazda.
Na podzim 1942 jsou manželé Loudovi převezeni do vazební věznice pražského gestapa do Malé pevnosti Terezín. Na konci září jsou v nepřítomnosti odsouzeni k trestu smrti. Popraveni budou v KT Mauthausen. Marie v 11:22. Manžel Karel v 13:52. Syn Václav Louda, který se narodil v roce 1939, projde internací v zámečku Na Jenerálce, v táboře ve Svatobořicích a Plané nad Lužnicí, kde se dožije osvobození.